Výmarský ohař
Historie plemene
Výmarský ohař je považován za jedno z nejstarších plemen, které se podařilo vyšlechtit v Německu. Počátky jeho původ nejsou příliš jasné. Traduje se, že mohl vzniknout z černého braka, nebo také z hnědého starého ohaře. Z počátku byl využíván k lovu zvěře, jako např. divočáků a vlků, hus, koroptví a jiné létající zvěře.
Srst
Podle srsti se výmarský ohař dělí na krátkosrstého a dlouhosrstého. Krátkosrstý ohař má dobře přiléhající krátkou srst, hustější a silnější než u jiných plemen. Srst je s podsadou či bez ní. Dlouhosrsté plemeno má jemné a dlouhé osrstění. Délka srsti se u tohoto psa pohybuje kolem 3 až 5 cm. Na spodní části krku, břicha a na hrudi má delší srst.
Povaha a výchova
Je to velmi inteligentní a přátelský pes, s ochranářskými vlastnostmi. Miluje aportování.
Rád se neustále učí novým věcem. Je rád, když může být užitečný. Nesmí se zapomenout na dobrou výchovu, jinak se z něj stane velmi neposlušný pes.Miluje hry s dětmi, ale zároveň se chová ostražitě vůči jiným osobám. Vůči domácím mazlíčkům, či ostatním psům je nepřátelský. Ostrým štěkotem dává najevo, že chrání svého pána i jeho území.
Péče o Výmarského ohaře
Jedná se o plemeno velmi energické. Je nutné mu dopřát velké množství pohybu, dostatek kvalitní stravy, která musí být uzpůsobena podle jeho činnosti. O krátkosrsté plemeno nemusíme moc pečovat, stačí jednou za čas vykartáčovat srst. S dlouhosrstým plemenem je daleko větší práce, musí se pravidelně vyčesávat srst a kontrolovat čistotu zvukovodu.
Klady a zápory
Klady:
lovecký pes,
vynikající stopař,
středně velké plemeno,
vhodný pro rodiny s dětmi žijících v rodinném domku,
pes pro výstavy,
může přespávat v boudě.
Zápory:
nevhodný pro rodiny žijící s dalšími zvířecími mazlíčky,
není vhodné si ho pořizovat do bytu, trpí nedostatkem pohybu,
časté venčení,
dlouhosrstý ohař pelichá.